DIP – dlouhodobý investiční produkt – daňové hledisko

V dnešním článku se budeme zabývat novým produktem, který je v účinnosti od ledna 2024 – Dlouhodobý investiční produkt (DIP) DIP je nová, státem podporovaná, forma investování, která umožňuje investice do akcií, dluhopisů a investičních fondů s výhodami daňového zvýhodnění, a k tomu získání daňové úlevy a možnosti příspěvku od zaměstnavatele. DIP je tak po životním pojištění a penzijním spoření třetím státem podporovaným produktem spoření na stáří. Stát podporuje celkem tři způsoby investování na stáří: • investice prostřednictvím doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění, • investování provázané s životním pojištěním a • dlouhodobý investiční produkt (DIP). Čtvrtým podporovaným produktem, ne ale přímo investičním, je • pojištění dlouhodobé péče.

Jaké jsou tedy možnosti DIPu?

Na rozdíl od penzijního připojištění, si v rámci režimu DIP můžete sami zvolit, do čeho budete investovat. Při splnění určitých podmínek můžou být dlouhodobým investičním produktem: • investice do akcií, • investice do podílových fondů, • investice do dluhopisů, ale třeba i • spořicí účty nebo • termínované vklady Zásadní výhodou, kterou má dlouhodobý investiční produkt společnou s ostatními státem podporovanými produkty investování na stáří, je možnost část investic odepsat z daňového základu. Daňová úleva je tak jedním z lákadel DIP. Každý rok si můžete dohromady na DIP, penzijním připojištění a životním pojištění s investiční složkou odečíst až 48.000kč od základu daně. Navíc, na rozdíl např. od penzijního připojištění, zde se do částky, kterou si můžete odečíst od základu daně počítá již první investovaná koruna, ne až investice vyšší než 1.000kč měsíčně (od 1.7.2024 dokonce až 1.700kč měsíčně). Zaměstnavatelé navíc můžou přispívat do vašich spoření na stáří, a to až do výše 50.000kč ročně, aby to pro ně byl daňově uznatelný výdaj a pro zaměstnance nezdanitelný příjem. Ale je tu něco za něco: vklady musí být v dlouhodobém investičním produktu „zaparkované“ do 60 let investora a nelze je vybrat dřív než po deseti letech. Respektive: možné to je, ale ruší to daňový odpočet, je potřeba daň zpětně doplatit. Tzn. to, co jsme ušetřili na daních zas musíme vrátit. Dlouhodobý investiční produkt musí být zprostředkovaný státem regulovanou institucí.

Kdo může DIP zprostředkovat?

Seznam poskytovatelů DIP spravuje Česká národní banka, obecně na něm můžou být jen: • banka, • spořitelní a úvěrní družstvo, • obchodník s cennými papíry, • investiční společnost, • samosprávný investiční fond, • zahraniční poskytovatel s obdobnou činností (z výše uvedených) a oprávněním poskytovat služby v Česku.

Příspěvky zaměstnavatele do DIP

Pro zaměstnavatele je příspěvek na DIP finančně výhodný – z příspěvků na DIP pro svého zaměstnance až do výše 50 tisíc Kč za rok totiž neodvádí sociální a zdravotní pojištění a současně je to pro něj daňově uznatelný náklad. Níže uvedený příklad ukazuje výhodnost příspěvku zaměstnavatele do DIP ve srovnání se zvýšením mzdy jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele.

příspěvek na DIP od zaměstnavatel	3 000			příspěvek na DIP od zaměstnavatel
navýšení mzdy zaměstnance				navýšení mzdy zaměstnance	3 000
Hrubá mzda	40 000			Hrubá mzda	43 000
příspěvek na DIP	3 000			příspěvek na DIP
SP zaměstnanec	2 600			SP zaměstnanec	2 795
ZP zaměstnance	1 800			ZP zaměstnance	1 935
daň	3 430			daň	3 880
čistá mzda včetně DIP	35 170			čistá mzda včetně DIP	34 390
SP zaměstnavatel	9 920			SP zaměstnavatel	10 664
ZP zaměstnavatel	3 600			ZP zaměstnavatel	3 870
celkem náklad zaměstnavatel	53 520			celkem náklad zaměstnavatel	57 534

Do čeho je tedy možnost v rámci DIPu investovat?

Své důchodové portfolio si můžete poskládat z nástrojů, které definuje zákon. Jak již bylo uvedeno výše, obecně je možné využít například akcie, ETF, podílové fondy, nástroje peněžního, dluhopisy obchodované na burze, termínované vklady a také hotovost.

Čím se liší DIP od klasického „penzijka“ (PP nebo DPS)?

V rámci penzijního připojištění (transformované fondy) nebo doplňkového penzijního spoření můžete investovat jen do účastnických fondů, které nabízí daná penzijní společnost. Nemůžete si tak nastavit investice podle sebe a ani nemáte v rukou, jak se s vašimi zainvestovanými penězi nakládá. U DIPu si můžete sami zvolit, kam budete investovat a jaké investiční portfolio si nastavíte. Rozdílem oproti penzijnímu připojištění je u DIP absence státní podpory. Podpora dlouhodobého investování formou DIP je pouze prostřednictvím daňových zvýhodnění, které ale lze odečíst od základu daně hned od první investované koruny. U penzijního připojištění naproti tomu stát přispívá v závislosti s výší vkladu. Od 1.7. 2024 by tento příspěvek měl být až 20% z měsíčního vkladu, ale zároveň na nejnižší příspěvek dosáhnout jen ti, kdo budou spořit alespoň 500kč měsíčně.

Spoření na důchod a současný státní příspěvek v Kč
Vlastní měsíční platba	100	300	500	800	1 000	1 500	2 000	3 000
Státní měsíční příspěvek	0	90	130	190	230	230	230	230
Roční státní příspěvek		1 080	1 560	2 280	2 760	2 760	2 760	2 760
Spoření na důchod a státní příspěvek v Kč od 1.7.2024
Vlastní měsíční platba	100	300	500	800	1 000	1 500	2 000	3 000
Státní měsíční příspěvek	0	0	100	160	200	300	340	340
Roční státní příspěvek	0	0	1 200	1 920	2 400	3 600	4 080	4 080

Je možné mít více účtů DIP?

Ano, počet účtů není pro klienta žádným způsobem omezen. DIP je také možné kombinovat s jinými dostupnými formami spoření na stáří, jako třeba doplňkové penzijní spoření. Jak už bylo řečeno, v rámci daní můžete odečíst příspěvky na kterýkoliv z těchto spořicích produktů do celkové výše 48 tisíc Kč ročně. Pokud tedy budete mít jak DIP, tak DPS, můžete u každého z nich odečíst libovolnou částku, ale v součtu vždy do 48 000 Kč za rok. Stejné to je i v případě dvou DIPů.

Lze vybrat DIP předčasně?

Výběr i jakkoliv malého objemu prostředků z DIPu dříve než v 60 letech a současně dříve než po 10 letech od sjednání smlouvy, vede k zániku režimu DIP. Ten je spojen s nutností vrátit veškerou daňovou úsporu, kterou člověk na daný DIP čerpal, a to za posledních 10 let a současně dodanit příspěvky zaměstnavatele. Ze zákazu předčasného výběru bude několik výjimek, kdy klienti o daňové zvýhodnění nepřijdou. Klient nepřijde o daňové výhody v případě převodu všech prostředků z DIP od původního poskytovatele na DIP k novému poskytovateli, který třeba nabízí nižší poplatky nebo jiné výhodnější podmínky. Peníze ale nesmí převést do odlišné kategorie produktů, než je ta stávající, i když je také daňově zvýhodněná (například DPS či Životní pojištění).

Je možnost si do režimu DIP převést stávající portfolia?

Ano, pokud to umožňuje poskytovatel investičních služeb, kde jsou tato portfolia vedena. Není podstatné, zda klient vstoupí do režimu DIP s již zavedeným portfoliem nebo vytvoří DIP vedle svých stávajících investic. V obou případech to znamená, že portfolio v režimu DIP bude podléhat povinnému „zafixování“, což znamená, že klient „nemůže“ vybírat prostředky z tohoto portfolia před dosažením 60 let a alespoň 10 let po vstupu portfolia do režimu DIP. Pozor: ačkoliv DIPem může být de facto již stávající produkt, kam se posílají peníze už řadu let, teprve od 1.1.2024 se počítá povinné 10leté období pro daňovou uznatelnost.

Co až mi bude 60 let (nebo budu v důchodu)?

Do DIPu lze po 60 roku věku buď investovat dál nebo je možnost si zainvestované prostředky začít bez postihu nebo dodaňování vybírat, jednorázově nebo i postupně třeba každý měsíc. Výnosy z investic v rámci DIP se daní stejně jako jiné investice a platí u nich časový a hodnotový test.

Jsou nějaké další daňové povinnosti spojené s DIPem?

Kromě povinného dodanění spojeného s porušením podmínky vybrat peníze z DIPu po 60roce věku nebo po 10 letech spoření je tu ještě další „nepříjemnost“, která vzniká ve chvíli, kdy výnosy z majetku v DIP (např. po prodeji cenných papírů) přesáhnou 100.000 Kč ročně nebo není splněna podmínka vlastnictví 3 roky. V tomto případě spadá výnos pod § 10 a v rámci tohoto paragrafu dojde ke zdanění zisku. Peníze na úhradu vzniklé daně ale nelze vzít z DIPu – jednalo by se totiž o částečný výběr majetku v DIP a musela by být vrácena (dodaněna) dříve uplatněná daňová podpora.