Tipy, návody a oznámení 

Zálohy na daň z příjmu

Výše a termín splatnosti záloh na daň z příjmu.

Zálohy se určí podle poslední známé daňové povinnosti (ř.74 daňového přiznání pro fyzické osoby), kdy:

Výše poslední známé daňové povinnosti:

• 30 000Kč – 150 000 Kč
  • záloha na daň ve výši 40% této poslední známé daňová povinnosti
  • platí se 2× ročně (15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období – tzn. většinou 15.6. a 15.12.)
• nad 150 000Kč               
  • záloha na daň výši 25 % této poslední známé daňové povinnosti
  • 4× ročně (k 15. dni třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období)

Výše a periodicita placení záloh je stejná jak pro fyzické „podnikající/pronajímající osoby“, tak pro právnické osoby a výše zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

(př.   živnostníkovi Karlovi vyjde v daňovém přiznání za rok 2019 daň z příjmu fyzických osob ve výši  34 000 Kč. Živnostník Karel doplatí daň jednorázově a během roku 2020 bude platit zálohy na daň z příjmu ve výši 40% daňové povinnosti 2x ročně – tedy 15.6. zaplatí finančnímu úřadu 13 600 Kč, a zrovna tak k 15.12. odvede stejnou částku 13 600Kč na účet finančního úřadu)

Poslední známá daňová povinnost za jiný počet měsíců než 12 (právnické osoby)

V případě, že by se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období (např. firma byla založena během roku) nebo zdaňovacího období kratšího nebo delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců.

Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího nebo delšího než 12 měsíců, se vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani a vynásobí se číslem 12.

(př. Firma Start, s.r.o. byla zapsána do obchodního rejstříku k 1.9.2019 a za rok 2019 jí vyšla daňová povinnost ve výši 28 000 Kč. Daňová povinnost je sice nižší než třicetitisícová hranice pro povinnost platit zálohy na daň z příjmu, ale firma fungovala jen po část zdaňovacího období, musí si tedy daňovou povinnost přepočítat na celý rok.   28 000 / 9 * 12 = 37 333. Zálohy pak platí ve výši 40% z této přepočtené daňové povinnosti – 40% z 37 333 zaokrouhleno na 100kč nahoru. Firma zaplatí 15 000Kč k 15.6. a 15 000Kč k 15.12.) 

Pokud při podnikání ještě poplatník pracuje

Jestliže při podnikání OSVČ ještě poplatník i pracuje, rozhoduje o výši zálohy jak vysoký byl základ daně ze závislé činnosti = zaměstnání.

Pokud činí dílčí základ daně ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů) méně než 15 % celkového základu daně, platí se zálohy z celkového základu daně v plné výši.

Pokud činí dílčí základ daně ze závislé činnosti 15 % a více, avšak méně než 50 % celkového základu daně, platí se zálohy v poloviční výši.

(př. Zaměstnankyně Petra si přivydělává jako švadlena samostatnou výdělečnou činností. Dílčí základ ze zaměstnání činil v roce 2019 321 600Kč a jako OSVČ byl její základ daně 350 000Kč. Její daňová povinnost činila 75 900Kč – z toho by vyplývaly zálohy na daň z příjmu ve výši 30 360Kč 2x ročně, vzhledem k tomu, že poměr jejího dílčího základu daně ze zaměstnání byl 48%  – 321 600/(321 600+ 350 000) = 0,4788 , platí zálohy na daň v poloviční výši. Zaplatí tedy na finanční úřad k 15.6. částku 15 180Kč a tu stejnou částku zaplatí i 15.12.)

Zálohy neplatí poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a tento základ daně tvoří 50 % nebo více z celkového základu daně. Takovýto poplatník odvádí zálohy pouze z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) prostřednictvím svého zaměstnavatele.

( př. Zaměstnankyně Klára si přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Za rok 2019 dosáhla daňového základu ze zaměstnání ve výši 460 000 Kč a dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 210 000 Kč. Paní Klára si nebude v roce 2020 sama platit zálohu na dani z příjmu fyzických osob i když její poslední známá daňová povinnost činí 75 560Kč. Měsíčně jí bude odvádět pouze zálohovou daň z příjmu její zaměstnavatel, poměr jejích příjmů ze závislé činnosti na celkovém daňovém základu je totiž vyšší než 50% – 460 000 / (460 000 + 210 000) = 0,6865)

Zálohy dále neplatí:

• poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,
• obec nebo kraj,
• zůstavitel ode dne smrti,
• fyzická osoba z příjmů podle § 10 ZDP – ostatní příjmy,
• poplatník, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů (je třeba oznámit správci daně).

(př. Zaměstnanec Pavel v roce 2019 velmi výhodně prodal nemovitost, u které nebyl dodržen časový test pro daňové osvobození, musí tedy prodej zdanit. Základem daně dle § 10 je částka 300 000 Kč. Pan Pavel nebude ale v roce 2020 platit měsíční zálohy na dani z příjmu, protože příjem dle § 10 zákona se pro daňové zálohy nehodnotí. Zálohy na dani z příjmu budou tedy panu Pavlovi standardně odváděny jen z jeho hrubé mzdy jeho zaměstnavatelem.)