Naše tipy – mzdy a zaměstnanci

ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY – Velký přehled benefitů a jaký mají dopad na daně, mzdy a odvody

Důležitým kritériem pro volbu systému benefitů je jejich daňová uznatelnost. U každého benefitu se posuzuje, zda jde o daňově uznatelný náklad zaměstnavatele, zdanitelný příjem zaměstnance, a zda vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.
V následujícím článku je ve stručnosti popsáno daňové řešení některých zaměstnaneckých výhod z pohledu zaměstnavatele a také z pohledu zaměstnance.

1. Stravování

Příspěvky na stravování zaměstnanců jsou jedním z nejčastěji poskytovaných benefitů.
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost umožnit zaměstnancům stravování. Způsob provedení je však již v kompetenci zaměstnavatele.

Stravování z pohledu zaměstnavatele

V oblasti stravování zaměstnanců je nejčastějším řešením zaměstnavatelů poskytování stravenek. Hodnota stravenek a výše, ve které si bude zaměstnanec stravenky hradit sám, je zcela v kompetenci zaměstnavatele. Daňově uznatelný náklad je do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně ale do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance, kterému jsou poskytování cestovní náhrady při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. (za rok 2019 89,50kč) Zaměstnavatel může také pro účely stravování zaměstnanců zřídit vlastní stravovací zařízení. V takovém případě jsou daňově uznatelné všechny náklady na provoz zařízení, kromě hodnoty potravin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako daňový náklad, pokud je zaměstnanec přítomný během pracovní směny alespoň 3 hodiny.

Stravování z pohledu zaměstnance

U zaměstnanců nemá na daňové řešení vliv výše daňové uznatelnosti nákladů vynaložených zaměstnavatelem na stravování. Stravenky stejně jako závodní stravování, jsou pro zaměstnance daňově osvobozeným příjmem do 100 % jejich hodnoty a nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. V případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci peněžní příspěvek na stravování, je situace odlišná. Pokud by například zaměstnavatel poskytoval peněžní příspěvek k úhradě stravování zahrnutím částky do mzdy, bude se jednat na straně zaměstnance o peněžní příjem, který podléhá dani z příjmů a také bude vstupovat do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Nepeněžní příspěvek na stravování je tedy daňově maximálně efektivním benefitem pro zaměstnance, a pokud se navíc jedná o stravenky do zákonného limitu 55 %, je daňově výhodný také pro zaměstnavatele.

2. Příspěvek na kulturu, sport a rekreaci

Takzvané volnočasové benefity slouží zejména ke spokojenějšímu životnímu stylu zaměstnanců a podporují jejich zdraví. Pod příspěvky zaměstnavatele na kulturu, sport a rekreaci se skrývá široká paleta benefitů od vstupenek sportovních zařízení, jako jsou fitness centra, plavecké bazény, tenisová hřiště, přes různé vstupenky do kin, divadel a lístků na koncerty, až po příspěvky na zájezdy nebo dovolené.

Příspěvek na kulturu, sport a rekreaci z pohledu zaměstnavatele

Z pohledu zaměstnavatele je nepeněžní příspěvek poskytovaný zaměstnancům ve formě:
• příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce a
• možnosti používat rekreační a vzdělávací zařízení, knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení
nedaňovým nákladem. Tento příspěvek musí být hrazen z fondu kulturních a sociálních potřeb, sociálního fondu, zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.

Výjimku tvoří náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví zaměstnanců a zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců vynaložené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na hygienické vybavení pracovišť, na pořízení ochranných nápojů, pracovnělékařské služby poskytované podle zvláštních právních předpisů a nehrazené zdravotní pojišťovnou na lékařské prohlídky a lékařské vyšetření stanovené zvláštními předpisy. Tyto náklady jsou daňově uznatelné.

V případě poskytnutí peněžního příspěvku, je tento příspěvek bez ohledu na jeho výši daňovým nákladem zaměstnavatele, pokud je sjednán v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.

Příspěvek na kulturu, sport a rekreaci z pohledu zaměstnance

Nepeněžní příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci poskytnutý z fondu kulturních a sociálních potřeb, sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů ve formě:
• použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,
• zařízení péče o děti předškolního věku, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
• příspěvku na kulturní a sportovní akce a příspěvku na rekreace a zájezdy,
je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen. U nepeněžního příspěvku na rekreaci je však od daně osvobozena nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období.

Nepeněžní příspěvek přesahující částku 20 000 Kč by byl zdanitelným příjmem zaměstnance a zahrnoval by se také do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Tento příspěvek může zaměstnavatel poskytnout nejen samotnému zaměstnanci, ale také jeho rodinným příslušníkům, a i tento příspěvek v nepeněžní podobě je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen.

Osvobození se vztahuje výhradně na nepeněžní plnění. Nevztahuje se na peněžní plnění, které je zaměstnavatelem vyplaceno přímo zaměstnanci. V takovém případě se bude jednat o zdanitelný příjem zaměstnance a příspěvek bude také zahrnutý do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

3. Příspěvek na penzijní a soukromé životní pojištění

V případě, že mají zaměstnanci sjednané penzijní pojištění nebo soukromé životní, může na něj kromě samotného zaměstnance přispívat formou zaměstnaneckých benefitů také zaměstnavatel.

Příspěvek na penzijní a soukromé životní pojištění z pohledu zaměstnavatele

Z pohledu zaměstnavatele je příspěvek na penzijní pojištění a soukromé životní pojištění zaměstnanců daňově uznatelný bez ohledu na jeho výši, respektive v rozsahu vyplývajícím z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvy uzavřené se zaměstnancem.
Příspěvek na penzijní a soukromé životní pojištění z pohledu zaměstnance

Z pohledu zaměstnance se jedná o příjem, který je osvobozen od daně z příjmů, ovšem jen do výše 50 000 Kč ročně u jednoho zaměstnavatele. Tento limit platí od roku 2017. Do té doby byl limit 30 000 Kč ročně.

Limit se sleduje u zaměstnance souhrnně za penzijní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění. Příspěvek do této výše také nevstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Příspěvek nad tuto hranici musí být zahrnut do základu daně z příjmů ze závislé činnosti a do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Pro osvobození příspěvku musí být splněno několik podmínek. K výplatě plnění z tohoto pojištění musí dojít až po 60 kalendářních měsících, a přitom nejdříve v roce dovršení 60 let zaměstnance. V případě, že je zaměstnanci plnění vyplaceno předčasně, nebo smlouvu ukončí, osvobození příspěvku od daně zaniká a částka příspěvků poskytnutých zaměstnavatelem za předchozích 10 let se stává jeho příjmem ze závislé činnosti.

Daňové výhody nemohou být zaměstnancem uplatněny v případě, že zaměstnavatel poskytne příspěvek ve finanční podobě přímo zaměstnanci. V tomto případě je naopak příspěvek zdaňován současně se mzdou a je zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Nepeněžní příspěvek na penzijní a soukromé životní pojištění zaměstnanců do zákonného limitu patří do daňově výhodných benefitů jak z pohledu zaměstnanců, tak z pohledu zaměstnavatelů.

4. Dovolená nad rámec zákona a sick days

Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanci dovolenou (dny volna) nad rámec minimální doby stanovené zákoníkem práce. Nejčastěji zaměstnavatelé poskytují svým pracovníkům týden dovolené navíc a také dny zdravotního volna.

Důvodem pro poskytování těchto benefitů je podpora odpočinku a regenerace pracovních sil zaměstnance a s tím související podpora vyššího pracovního výkonu.

Dovolené navíc a sick days z pohledu zaměstnavatele

Další dny volna poskytované zaměstnavatelem nad zákonnou dobu dovolené jsou z pohledu zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Sick days (neboli celodenní volno ze zdravotních důvodů) jsou posuzovány stejně jako dodatečná dovolená.

Pro daňovou uznatelnost z pohledu zaměstnavatele musí být tyto benefity sjednány v kolektivní, pracovní či jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Dovolené navíc a sick days z pohledu zaměstnance
Z pohledu zaměstnance je proplacená dodatečná dovolená a sick days zdanitelným příjmem za závislé činnosti, který také vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

5. Vzdělání a odborný rozvoj zaměstnanců

Pro zaměstnavatele je neustálé vzdělávání zaměstnanců velmi důležité, proto také investují do jejich odborného rozvoje, který zahrnuje zaškolení a zaučení, odbornou praxi pro absolventy škol a prohlubování a zvyšování kvalifikace.

Vzdělání a odborný rozvoj z pohledu zaměstnavatele

Daňově řešení nákladů na vzdělání a odborný rozvoj ovlivňuje u zaměstnavatele více okolností. V první řadě je rozhodující, zda vzdělání souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nikoli. Daňově uznatelnými náklady jsou pro zaměstnavatele náklady na prohlubování a zvyšování kvalifikace a na rekvalifikaci zaměstnanců, pokud souvisejí s předmětem jeho činnosti. Přitom zde nezáleží na tom, zda se jedná o nepeněžní či peněžní plnění. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje příspěvek na vzdělání, které nesouvisí s předmětem jeho činnosti, je nutné dále rozlišovat, zda se jedná o příspěvek v peněžní či nepeněžní formě. V případě nepeněžního příspěvku se bude jednat o náklady daňově neuznatelné.

Peněžní příspěvek na vzdělání nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele lze naopak uznat jako daňový, ale pouze pokud je sjednaný v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.

Vzdělání a odborný rozvoj z pohledu zaměstnance

Pro daňový režim tohoto benefitu u zaměstnance je rozhodující zda je poskytován v peněžní či nepeněžní podobě. Nepeněžní příspěvek od zaměstnavatele na odborný rozvoj související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo na rekvalifikaci poskytnutý zaměstnancům je osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti a nevstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného ze sociálního a zdravotního pojištění. Toto osvobození se ovšem nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnanci v souvislosti s tímto odborným rozvoje jako je mzda, náhrada za ušlý příjem atd. Ta se zdaňuje jako běžný příjem ze závislé činnosti.

Hradí-li zaměstnavatel příspěvky na vzdělání v peněžní formě přímo zaměstnanci, zahrnuje se toto plnění vždy do zdanitelného příjmu zaměstnance a vstupuje také do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, bez ohledu na to, zda vzdělání souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele či nikoli.

6. Jazykové kurzy

Jazykové kurzy jsou jedním z benefitů zaměstnavatele na vzdělání a odborný rozvoj zaměstnanců. Zaměstnavatelé je zaměstnancům hradí plně, nebo jim je poskytují za zvýhodněnou cenu.

Jazykové kurzy z pohledu zaměstnavatele

Pro daňovou uznatelnost jazykového kurzu je zásadní, zda souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, popřípadě s pracovním zaměřením zaměstnance, kterému je tento benefit poskytován. Poskytuje-li firma nepeněžní příspěvek na jazykový kurz zaměstnanci, který jej ve své pracovní náplni nevyužije, jsou náklady na jazykový kurz daňově neuznatelné.

Pokud však souvisí s pracovním zařazením zaměstnance, lze náklady uznat jako daňové.

Jazykové kurzy z pohledu zaměstnance

Je-li zaměstnanci poskytnut jazykový kurz jako nepeněžní plnění, nevstupuje do jeho základu daně ze závislé činnosti ani do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Jedná-li se však o peněžní plnění, vstupuje jeho hodnota do základu daně a také do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

7. Občerstvení a nealkoholické nápoje na pracovišti

Oblíbeným benefitem především u zaměstnancům je poskytování nealkoholických nápojů a občerstvení zaměstnavatelem na pracovišti, ať už se jedná o kávu, čaj, džusy, bagety, ovoce nebo zeleninu.

Občerstvení a nealkoholické nápoje z pohledu zaměstnavatele

Plnění, které zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům v podobě různého občerstvení a hradí je ze svých finančních prostředků, není daňovým výdajem. Nezáleží zde na tom, zda je poskytováno v peněžní či nepeněžní formě. Toto plnění je považováno za výdaj na reprezentaci, kterým se rozumí zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary.

Zaměstnavatel je povinen toto plnění hradit ze sociálního fondu nebo jako nedaňový náklad.
Nic na tom nezmění ani sjednání tohoto plnění v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě se zaměstnancem.

Zaměstnavatel má na základě zvláštních předpisů povinnost poskytovat ochranné nápoje.

Bližší podmínky jejich poskytování definuje § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (ve znění pozdější novely), kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví při práci. Dále má zaměstnavatel na základě § 53 stejného nařízení vlády povinnost zásobovat pracoviště pitnou vodou. Náklady na zajištění této povinnost jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné. Povinnost vyplývající z tohoto nařízení se však vztahuje pouze na pitnou vodu a nezahrnuje čaj, kávu nebo další nealkoholické nápoje. Daňová uznatelnost nákladů na nealkoholické nápoje ke spotřebě na pracovišti je závislá na tom, zda jsou poskytovány formou nepeněžního nebo peněžního plnění.

Nepeněžní příspěvky na nápoje poskytnuté zaměstnancům nejsou u zaměstnavatele daňovým nákladem. Peněžní plnění zaměstnavatele, pokud je sjednáno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem, je daňově uznatelný náklad.

Občerstvení a nealkoholické nápoje z pohledu zaměstnance

U zaměstnance záleží při poskytnutí občerstvení a nealkoholických nápojů na pracovišti na tom, zda se jedná o peněžní nebo nepeněžní plnění. V případě nepeněžního plnění, kdy jsou poskytovány například o společné snídaně, svačiny, a zaměstnavatel hradí toto občerstvení ze svých finančních prostředků, bude plnění u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Pokud zaměstnavatel poskytuje toto plnění jako finanční příspěvek, je toto plnění připočteno ke zdanitelné mzdě zaměstnance a také zahrnuto do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

8. Dary zaměstnancům

Motivem pro poskytnutí daru zaměstnanci může být pro zaměstnavatele například ocenění za jeho loajalitu k firmě, dosažení životního jubilea, nebo například odchod do starobního nebo invalidního důchodu.

Dary z pohledu zaměstnavatele

U zaměstnavatele je dar věnovaný zaměstnanci vždy daňově neuznatelným nákladem bez ohledu na to, zda je peněžitý nebo nepeněžitý, k jaké příležitosti je darován, nebo jakou má dar finanční hodnotu.

Dary z pohledu zaměstnance

U zaměstnanců nemusí být hodnota daru věnovaného zaměstnavatelem vždy nutně zahrnuta do základu daně z příjmů ze závislé činnosti ani do vyměřovacího základů pro odvod pojistného. Dar, který nebude u zaměstnance zdaněný, nesmí v součtu přesáhnout finanční hodnotu 2 000 Kč za kalendářní rok. Musí mít nepeněžní podobu a být poskytnutý zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb vymezuje příležitosti, ke kterým mohou být osvobozené nepeněžní dary poskytnuty. Jedná se o příspěvky za mimořádnou aktivitu při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech, za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, příspěvky při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku, při odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. I když ustanovení vyhlášky stanovuje možnost poskytnout věcné plnění i peněžní dar, zákon o dani z příjmů umožňuje osvobodit od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců pouze dary nepeněžní.

9. Zdravotní péče o zaměstnance

Zdraví zaměstnanců je jedním z faktorů, které mohou ovlivnit konkurenceschopnost firmy. Zaměstnavatelé proto mnohdy poskytují svým zaměstnancům nadstandardní zdravotní péči jako zaměstnanecký benefit. Zdravotní péče o zaměstnance zahrnuje příspěvky na různé rehabilitační pomůcky a rehabilitace, vitamínové přípravky, očkování, nebo například na nákup brýlí.

Zdravotní péče z pohledu zaměstnavatele

Pokud se jedná o příspěvek na zdravotní péči v peněžní podobě, lze tento náklad uznat jako daňový. Nepeněžní výdaj daňovým nákladem není.

Zdravotní péče z pohledu zaměstnance

Nepeněžní příspěvky poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb, sociálních fondů, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů jsou pro zaměstnance osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti a nevstupují ani do vyměřovacího základu pro odvod pojištění. Peněžní příjmy jsou však příjmem, který vstupuje do základu daně ze závislé činnosti a ovlivní také vyměřovací základ pro odvod pojištění.

10. Poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci

Poskytnutím motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci i pro jeho soukromou potřebu bývá dalším bonusem, které firmy mohou nabízet. I zde je však několik oblastí, se kterými je potřeba počítat. Vozidlo zaměstnavatele může být ve vlastnictví firmy, může být pořízeno formou leasingu nebo být i v nájmu. Všechna tato vozidla může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout. Zaměstnanec může být nejen v klasickém zaměstnaneckém poměru, ale může být i na základě vykonáváním dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti. Může jít také o společníky či jednatele s.r.o., členy statutárních orgánů, komanditisty.

Komplikací při poskytování motorového vozidla zaměstnanci pro soukromé účely bývá nutnost krácení DPH na vstupu při pořízení automobilu a následná 5ti letá lhůta, kdy se přepočítává poměr využití a případně v posledním zdaňovacím období roku upraví.

Poskytnutí motorového vozidla z pohledu zaměstnavatele

Vložením motorového vozidla do obchodního majetku získává firma možnost uplatnit široký okruh daňově uznatelných nákladů jako jsou výdaje na PHM, opravy, údržbu, pojistné, silniční daň, samozřejmě vstupní cena se formou odpisů rozpouští do nákladů, leasingové splátky.

Poskytnutí automobilu z pohledu zaměstnance

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za nepeněžní příjem zaměstnance a částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla se každý (i započatý) kalendářní měsíc připočítává k platu zaměstnance. Není důležité, zda zaměstnanec auto pro soukromé účely použije, ale důležité je, že tu možnost má. Vstupní cenou se rozumí celková cena včetně DPH. Pokud se na motorovém vozidle provede TZ, připočítává se ke vstupní ceně. Tato částka vstupuje do ZD nejen pro výpočet daně z příjmu, ale také do vyměřovacího základu pro odvod sociálního i zdravotního pojištění.